Můj třetí bikepackingový závod v zahraničí. Poprvé jsem letěl letadlem, což se neobešlo bez nových výzev. Kolo jsem málem nesložil. Pár dní jsem bydlel v Neapoli a jsem si to rozdal se závodníky ze všech koutů Evropy. Z Česka nás jelo Italy Divide 13 cyklistů. Přesto jsem se jako doma necítil a mnohokrát jsem narazil, jak tu některé věci fungují jinak než u nás. A hlavně jak odlišný může být sever a jih Itálie.
Bohemia Divide je příjemný, oblíbený závod, který se jezdí na podzim z jihu na sever Čech. Je celkem jezdivý, i když má „svoje“ úseky a měří rozumných 700 kilometrů. Díky pozdnímu termínu bojují závodníci s tmou a zimou, což je vytrhne z všechnosti letních podmínek. Bohemku jsem rozjel skvěle. Cítil jsem svojí šanci na třetí město, když mě přepadla zvracecí nemoc 🤮
Znovu jsem se v Polsku vydal vstříc neznámu! První ročník závodu Wschód mě vedl kolem východní hranice Evropské unie v momentech, kdy se sem hrnuli běženci z Běloruska. A ani ostatní úseky mi nezněly zrovna klidně. 1400 kilometrů dlouhá trasa byla skoupá na převýšení, takže jsem očekával rychlý postup. Realita brzy ukázala svojí kamennou tvář. Na východě Polska mají totiž silnice velmi různorodou kvalitu.
V roce 2021 jsem se přihlásil na 1000 Miles Adventure, abychom zajel speciální variantu 2020 mil. To jest tam a zpátky. Bohužel ani tento rok nám to nevyšlo. Méně než 24 hodin před startem se trasa kvůli COVIDu změnila, a jeli jsme jen „Kolem Česka“. I když jsem byl zklamaný, že nenavštívím medvědy, vyvrbilo se z toho neopakovatelné dobrodružství a do cíle jsem dorazil nadšený jako nikdy dřív.
Tyhle krátké závody jsou intenzivní. A to mluvím o 400 kilometrech. Nespí se a jede se tempo. Při pohybu v noci není kde sehnat voda a navíc nemohu obdivovat krásy přírody. A když se to spojí s kousavými kopci severních Čech, není to procházka růžovým sadem. Číst dále
Everesting je jednoduchá výzva. Jejím úkolem je vyjíždět jeden kopec znovu a znovu dokud nedosáhnete 8849 nastoupaných metrů. Žádné tlačení kola, všechno si poctivě vyjedete. A abych nezapomněl, během výzvy nesmíte spát. Zdá se vám to jednoduché? Mně ano. Proto jsem jel alespoň to na horáku… Číst dále
Ne každý den je vítězný! Občas se nedaří a občas to skončí totálním fiaskem. Už 2× jsem dokázal Míle dojet a myslel jsem, že mě nic nezastaví. Jenže o tom, že letos to nevyjde, rozhodla už první noc. Za svoje neúspěchy ale není třeba se stydět. Právě v neúspěchu je totiž tolik nový znalostí… Číst dále
Víkendová chuťovka, tak bych popsal závod Extreme Bike 444, který vás zavede do divokých Jeseníků a Orlických hor. I přesto, že je krátký, některé kopce umí pořádně kousat. Účastnil jsem se podruhé a tušil jsem, co mě čeká. Přesto mě noc semlela, že jsem sám sebe žebral o spánek. Číst dále
V roce 2019 byl závod Carpatia Divide moji druhou nejdůležitější událostí roku a můj první závod v zahraničí. Polsko je sice náš soused a jazyk je podobný, ale stejně jsem měl problém komukoliv rozumět. Jak už to tak bývá, těch 600 kilometrů bylo těžších, než jsem si myslel. I když nepršelo, cesty byly rozblácené, rozbité, převýšení neskutečné a hrozně jsem se nachodil. A co víc, poprvé jsem zažil „dežaví“ z nedostatku spánku.
Předloni jsem konečně dojel. Byl to pro mě obrovský úspěch, protože okolnosti se nejednou postavily proti mně. Po dvou letech jsem se postavil na start 1000 Miles Adventure potřetí a už mi nestačilo pouze dojet. Chtěl jsem být rychlejší! Už jsem nechtěl s trasou bojovat. Chtěl jsem si ji konečně užít. A chtěl jsem pochopit, proč se sem lidé vrací.