Moje druhá účast na Bohemia Divide nebyla náhodná. Chtěl jsem srovnat skóre, protože před dvěma lety jsem kvůli zdravotním problémům musel odstoupit. Letos se změnila trasa, takže nikdo neměl výhodu v tom, že by ji měl naježděnou. Po dvojnásobných Mílích jsem neměl chuť se nějak speciálně připravovat, takže jsem spíše spoléhal na štěstí než na svoje plány. A ono to šlo.
Na třetí pokus to konečně vyšlo! Trasa 2020 mil se stala skutečností a já se vydal hledat nové hranice možného. Měl jsem svůj plán, byl jsem připravený, ale dobře jsem věděl, že na tak dlouhé trase se může stát cokoliv. I proto, že stejné výrok se říká o poloviční vzdálenosti. Chtěl jsem být rychlý a pomoct mi měla i hvězdná konkurence. Do čela se postavila skupina veteránů, která vyhrávala a já se je snažil stíhat.
Na Moravia Divide jsem dostal dobrou recenzi. Prý je to takové příjemné poježdění po památkách. Když ale chcete přejet celé moravské země během dvou nocí, vyžaduje to jistou dávku houževnatosti. Těch 700 kilometrů se neujede samo. Týden před startem vypadala předpověď maximálně nevlídně. A opravdu musím přiznat, že přejít několik brodů v několika stupních Celsia, chtělo odvahu. Ano. Velmi jsem si to užil.
Slovensko je super. Na Mílích jsem si ho velmi oblíbil, a proto bych rád okusil všechny místní závody bez podpory. Začal jsem s West Carpathian Challenge. Je nutné počítat s tím, že v lese je teritorium medvěda a žádné preventivní zákazy pohybu tu neplatí. A to mi znělo jako velké dobrodružství. Číst dále
Můj třetí bikepackingový závod v zahraničí. Poprvé jsem letěl letadlem, což se neobešlo bez nových výzev. Kolo jsem málem nesložil. Pár dní jsem bydlel v Neapoli a jsem si to rozdal se závodníky ze všech koutů Evropy. Z Česka nás jelo Italy Divide 13 cyklistů. Přesto jsem se jako doma necítil a mnohokrát jsem narazil, jak tu některé věci fungují jinak než u nás. A hlavně jak odlišný může být sever a jih Itálie.
Bohemia Divide je příjemný, oblíbený závod, který se jezdí na podzim z jihu na sever Čech. Je celkem jezdivý, i když má „svoje“ úseky a měří rozumných 700 kilometrů. Díky pozdnímu termínu bojují závodníci s tmou a zimou, což je vytrhne z všechnosti letních podmínek. V roce 2021 jsem Bohemku rozjel skvěle. Cítil jsem svojí šanci na třetí město, když mě přepadla zvracecí nemoc 🤮
Znovu jsem se v Polsku vydal vstříc neznámu! První ročník závodu Wschód mě vedl kolem východní hranice Evropské unie v momentech, kdy se sem hrnuli běženci z Běloruska. A ani ostatní úseky mi nezněly zrovna klidně. 1400 kilometrů dlouhá trasa byla skoupá na převýšení, takže jsem očekával rychlý postup. Realita brzy ukázala svojí kamennou tvář. Na východě Polska mají totiž silnice velmi různorodou kvalitu.
V roce 2021 jsem se přihlásil na 1000 Miles Adventure, abychom zajel speciální variantu 2020 mil. To jest tam a zpátky. Bohužel ani tento rok nám to nevyšlo. Méně než 24 hodin před startem se trasa kvůli COVIDu změnila, a jeli jsme jen „Kolem Česka“. I když jsem byl zklamaný, že nenavštívím medvědy vyvrbilo se z toho neopakovatelné dobrodružství a do cíle jsem dorazil nadšený jako nikdy dřív.
Tyhle krátké závody jsou intenzivní. A to mluvím o 400 kilometrech. Nespí se a jede se tempo. Při pohybu v noci není kde sehnat voda a navíc nemohu obdivovat krásy přírody. A když se to spojí s kousavými kopci severních Čech, není to procházka růžovým sadem. Číst dále
Everesting je jednoduchá výzva. Jejím úkolem je vyjíždět jeden kopec znovu a znovu dokud nedosáhnete 8849 nastoupaných metrů. Žádné tlačení kola, všechno si poctivě vyjedete. A abych nezapomněl, během výzvy nesmíte spát. Zdá se vám to jednoduché? Mně ano. Proto jsem jel alespoň to na horáku… Číst dále