Znovu jsem se v Polsku vydal vstříc neznámu! První ročník závodu Wschód mě vedl kolem východní hranice Evropské unie v momentech, kdy se sem hrnuli běženci z Běloruska. A ani ostatní úseky mi nezněly zrovna klidně. 1400 kilometrů dlouhá trasa byla skoupá na převýšení, takže jsem očekával rychlý postup. Realita brzy ukázala svojí kamennou tvář. Na východě Polska mají totiž silnice velmi různorodou kvalitu. Číst dále
| 💬 7 komentářů
V roce 2021 jsem se přihlásil na 1000 Miles Adventure, abychom zajel speciální variantu 2020 mil. To jest tam a zpátky. Bohužel ani tento rok nám to nevyšlo. Méně než 24 hodin před startem se trasa kvůli COVIDu změnila, a jeli jsme jen „Kolem Česka“. I když jsem byl zklamaný, že nenavštívím medvědy, vyvrbilo se z toho neopakovatelné dobrodružství a do cíle jsem dorazil nadšený jako nikdy dřív. Číst dále
Tyhle krátké závody jsou intenzivní. A to mluvím o 400 kilometrech. Nespí se a jede se tempo. Při pohybu v noci není kde sehnat vodu a navíc nemohu obdivovat krásy přírody. A když se to spojí s kousavými kopci severních Čech, není to procházka růžovým sadem. Číst dále
| 💬 2 komentáře
Everesting je jednoduchá výzva. Jejím úkolem je vyjíždět jeden kopec znovu a znovu dokud nedosáhnete 8849 nastoupaných metrů. Žádné tlačení kola, všechno si poctivě vyjedete. A abych nezapomněl, během výzvy nesmíte spát. Zdá se vám to jednoduché? Mně ano. Proto jsem jel alespoň to na horáku… Číst dále
| #DNF | 💬 2 komentáře
Ne každý den je vítězný! Občas se nedaří a občas to skončí totálním fiaskem. Už 2× jsem dokázal Míle dojet a myslel jsem, že mě nic nezastaví. Jenže o tom, že letos to nevyjde, rozhodla už první noc. Za svoje neúspěchy ale není třeba se stydět. Právě v neúspěchu je totiž tolik nový znalostí… Číst dále
| #JedenZátah | 💬 2 komentáře
Víkendová chuťovka, tak bych popsal závod Extreme Bike 444, který vás zavede do divokých Jeseníků a Orlických hor. I přesto, že je krátký, některé kopce umí pořádně kousat. Účastnil jsem se podruhé a tušil jsem, co mě čeká. Přesto mě noc semlela, že jsem sám sebe žebral o spánek. Číst dále
V roce 2019 byl závod Carpatia Divide moji druhou nejdůležitější událostí roku a můj první závod v zahraničí. Polsko je sice náš soused a jazyk je podobný, ale stejně jsem měl problém komukoliv rozumět. Jak už to tak bývá, těch 600 kilometrů bylo těžších, než jsem si myslel. I když nepršelo, cesty byly rozblácené, rozbité, převýšení neskutečné a hrozně jsem se nachodil. A co víc, poprvé jsem zažil „dežaví“ z nedostatku spánku. Číst dále
| 💬 19 komentářů
Předloni jsem konečně dojel. Byl to pro mě obrovský úspěch, protože okolnosti se nejednou postavily proti mně. Po dvou letech jsem se postavil na start 1000 Miles Adventure potřetí a už mi nestačilo pouze dojet. Chtěl jsem být rychlejší! Už jsem nechtěl s trasou bojovat. Chtěl jsem si ji konečně užít. A chtěl jsem pochopit, proč se sem lidé vrací. Číst dále
| 💬 2 komentáře
Měl jsem krásný sen. Jet na kole k moři. Jednoho dne jsem si řekl: „A vlastně proč ne?“ Splnit si ho je vlastně jednoduché. Jelikož mi v jižní cestě brání Alpy a já chtěl něco odpočinkového, vydal jsem se na sever k moři Baltskému. Sice je studené, koupat jsem se ani neplánoval, ale držel jsem se nesmrtelného „cesta je cíl“. Měla mě tam dovést cyklotrasa Odra – Nisa, ale díky mým zajížďkám jsem se rozhodně nenudil. Číst dále
| 💬 6 komentářů
V roce 2015 jsem se dokodrcal pouze do polovičního cíle 500 mil. Moje výbava ani příprava neodpovídala nárokům, které tento bikepackingový závod na jezdce klade. Na 1000 Miles Adventure jsem se vrátil s jediným cílem – tentokrát opravdu dojet. A to za každou cenu! Osud mé rozhodnutí rozhodně nebral na lehkou váhu, protože do cesty mi připravil mnohem více překážek než předloni. Bojoval jsem s defekty, elektronikou, počasím i únavou. Tohle bylo opravdové dobrodružství. Číst dále
| #DNF | 💬 17 komentářů
Věřili byste tomu, že závod 1000 Miles Adventure (neboli Míle) byly mým vůbec prvním cyklistickým podnikem? Bez valných zkušeností jsem vyrazil do nejvýchodnější obce na Slovensku, do Nové Sedlice, abych vlastní silou dojel až do nejzápadnějšího výběžku Česka. Cesta rozhodně nevedla po rovině! Kopírovala těžko sjízdné horské stezky a vlnila se nahoru a dolů. Prakticky každý den jsem se cítil jako Alenka v říši divů. Číst dále
