2020 Miles Adventure 2023 🥔

Mapa trasy 2020 Miles Adventure 2023 🥔
3 372 km
Vzdálenost
70 852 m
Převýšení

Na třetí pokus to konečně vyšlo! Trasa 2020 mil se stala skutečností a já se vydal hledat nové hranice možného. Měl jsem svůj plán, byl jsem připravený, ale dobře jsem věděl, že na tak dlouhé trase se může stát cokoliv. I proto, že stejný výrok se říká o poloviční vzdálenosti. Chtěl jsem být rychlý a pomoct mi měla i hvězdná konkurence. Do čela se postavila skupina veteránů, která vyhrávala a já se je snažil stíhat.

Detailní selfie zachycuje osobu zabalenou v červené bundě a roušce, s bílou cyklistickou helmou, se sněhem pokrývajícím obočí, bundu a okraj helmy. Široce otevřené oči osoby zírají přímo do fotoaparátu. V rozmazaném pozadí je tma a sněží, se zasněženou ulicí, pouliční lampou, jedlí a několika auty také pokrytými sněhem, což naznačuje velmi chladný, zasněžený bikepackingový výlet.

Cesta na start

Jeden prostě nevstane a neujede na kole 2020 mil. Tomuhle podniku předcházela těžká příprava a snažil jsem se nic nezanedbat. Dozvíte se všechno, co jsem musel udělat, abych nejen dojel, ale byl rychlý. Číst dále

    Čtyři horští cyklisté sjíždějí po klikaté prašné cestě pod jasným sluncem. Cesta je částečně z betonových desek, po obou stranách sypká hlína a kameny. V pozadí jsou vidět dva velké bagry proti hustému lesu. Bagr vlevo je žlutý kolový model, zatímco ten vpravo je žlutý pásový model, umístěný na hromadě hlíny s výhledem na příkop. Bílo-červená pruhovaná páska označuje úseky cesty.

    Den #1 a #2 Jak mi fouklo do plachet

    💬 2 komentáře

    Snil jsem o tom, že na jeden zátah dojedu až na CP1. Ještě nikomu se to nepodařilo. Věděl jsem ale, že je to možné a podmínky byly ideální. Stačilo jen udržet hlavu v závodním režimu a nenechat se ničím rozhodit. Číst dále

      V popředí se mužský cyklista-cestovatel, oblečený v černé bandaně s červenými plátky melounu, ochranných brýlích a zeleném, černém a bílém cyklistickém dresu, sklání nad svým kolem. Zdá se, že se soustředí na něco na řídítkách nebo přední části kola. Kolo je vybaveno cestovním vybavením, včetně tašky na přední straně. V rozmazaném pozadí je na travnatém poli vidět červený stan, což naznačuje kemp. Další jízdní kolo je částečně viditelné dále v pozadí vpravo a vlevo je vidět červená vlajka.

      Den #3 Jak jsem litoval, že nemám větší žaludek

      💬 2 komentáře

      Nonstop jízda do prvního Cpčka byl neuvěřitelný úspěch. Jenže abych dostál svým plánům, musel by být každý den takový. Vyčerpání se na mě začalo podepisovat. S tím bohužel moje plány asi nepočítaly. Já se přesto nevzdával a hledal jsem sílu. Číst dále

        Cyklista, muž, s bílou helmou s čelovkou, sportovními slunečními brýlemi, zeleným cyklistickým dresem a černou nepromokavou bundou si glovovanou rukou upravuje levé ucho. Má lehký vous a dívá se doprava s decentním úsměvem. V pozadí je rozmazané zelené venkovní prostředí s částečně viditelným transparentem na levé straně s nápisem „H 500“ a další tmavou nafukovací konstrukcí s nápisem „Park Františkov“. Na úplném pravém okraji je viditelná svislá vlajka, tmavá s oranžovým kruhovým logem a bílým a žlutým textem „Extreme non-stop ultramarathon“.

        Den #4 Jak jsem málem zaváhal

        💬 1 komentář

        I přes občasné překážky, byl můj postup vlastně jednoduchý. Stačilo šlapat. Jak jsem se ale pomalu blížil ke Slovensku, otevírala se důležitá role taktiky. A když před CP2 zahrozily bouřky, platilo to dvojnásob. Číst dále

          Muž, záběr od pasu nahoru, se opírá o řídítka svého kola a usmívá se do kamery na lesní stezce. Má na sobě bílou helmu s připevněným světlem, bílé sportovní brýle, zelený a šedý cyklistický dres, pod ním bílé tričko a růžové cyklistické rukavice s černými hodinkami na levém zápěstí ukazujícími „19:09“. Na přední straně kola má brašnu s nálepkou „1000 MILES“. V pozadí se tyčí vysoké stromy.

          Den #5 Jak jsem vyhrál hru na kuře

          Do první půlky jsme si libovali, jak je to pole vyrovnané a já pořad někoho potkával. Jak jsme ale vstoupili do druhé půli, těch setkání začalo ubývat a startovní pole se nevyhnutelně začalo trhat. Já jsem se propadal do nicoty a postup byl pro mě těžší a těžší. Číst dále

            Mužský cyklista, mající helmu, brýle, bílé tričko, tmavě zelené vrchní tričko, černé šortky a chrániče kolen, vede své kolo podél kamenité cesty u řeky. Bujná zelená vegetace a stromy lemují břeh pod jasnou oblohou.

            Den #6 Jak jsem prokaučoval zákazy

            Ani nezvykle dlouhý spánek mi nepřinesl úlevu. S vizovickými kopci jsem sváděl nerovný souboj a věděl jsem, že mě čeká mnohem důležitější bitva. Na Slovensku mají ohromný vliv noční zákazy pohybu, kde se dá hodně získat a hodně ztratil. Kritická fáze Mílí právě započala. Číst dále

              Živá krajina se směsicí zelených a zlatých polí v popředí, která vedou k zvlněným kopcům pokrytým hustými zelenými lesy. V dálce se tyčí větší hory s několika světlejšími skvrnami (možná sníh nebo skály) proti jasně modré obloze plné nadýchaných bílých mraků. Nevýrazná polní cesta se vine poli a nahoru po jednom z zalesněných kopců na pravé straně obrázku. Celkový dojem je dojem krásného, ​​rozlehlého přírodního prostředí, pravděpodobně vhodného pro venkovní aktivity, jako je bikepacking.

              Den #7 Jak jsem se znovuzrodil

              Po nějakých tisíci kilometrech jsem konečně zahřál motor. Stačila jedna noc, abych se z lidské trosky transformoval do nové lidské rasy. Začal jsem si říkat Homo Mílařus. Člověk s nezdolnýma nohama, dvěma žaludky a plechovým zadkem. Závod ještě neskončil! 🚀 Číst dále

                Širokoúhlý krajinný záběr zvlněných kopců pod jasně modrou oblohou s řídkými mraky. V popředí je rozlehlé pole zlatohnědé a zelené vysoké trávy, s nezřetelnou cestou protínající střed a další vlevo. Ve střední vzdálenosti se zvedají zalesněné kopce, ukazující různé odstíny zelené od hustých stromů. V pozadí se přes obzor táhnou vrstvy tmavě zelených, hustě zalesněných hor. Malý, osamělý keř se nachází ve střední vzdálenosti vpravo a další, větší strom je viditelný na levé straně, mírně dále vzadu. Malá dřevěná stavba je sotva viditelná zcela vlevo. Celkový dojem je slunečné, klidné přírodní prostředí, pravděpodobně součást malebné cyklotrasy.

                Den #8 Jak jsem sklízel řepku

                Míle se blížily do své poloviny. Tam, kde doráželi vyčerpaní závodníci, aby završili svoji pouť, se letos jen otočíme a pojedeme dál. Abych se tam ale dostal v rozumném čase, musel jsem dnes hrábnout do rezerv a projet poslední důležitý zákaz ještě před soumrakem. Číst dále

                  Muž na horském kole se usmívá, když projíždí pod nafukovacím obloukem cílové čáry na travnatém svahu. Na oblouku je napsáno "1000 Miles Adventure by Jan Kopka" a "FINISH", spolu s národními vlajkami visícími pod ním. Vlevo stojí cedule s nápisem "FINISH 1000, 1655 km."

                  Den #9 Jak jsem nevstoupil do téže řeky

                  💬 2 komentáře

                  Mířil jsem na čas pod 8 dní. Jiné roky by to stačilo na vítězství, ale letos bylo s kým soupeřit. Hlavu jsem měl nastavenou, že jsem teprve v půlce a potřeboval jsem rebootovat nohy. Milan i Tomáš byly blízko a druhých tisíc mil je pěkná štreka. Číst dále

                    Široký, mírně zvýšený pohled na venkovskou krajinu pod zataženou oblohou. V popředí se klikatá štěrková cesta vine do zlatožlutého pole posetého roztroušenými stromy. Za polem se ve střední části krajiny rozprostírá tmavě zelený les. V dálce se vrstvy mlhavých modrých kopců a hor setkávají s bledě růžovým a modrým horizontem, s nepatrnými průmyslovými strukturami viditelnými zcela vpravo.

                    Den #10 Jak jsem počítal každou minutu

                    Na své cestě jsem osaměl. Od trasy dlouhé 2000 mil se to ale dalo čekat a mně se to vlastně líbilo. Mohl jsem si užívat přírodu, nikdo mě nehodil a ani já jsem moc nesledovat, co se děje kolem mě. Nakonec jsem ale musel do závodního tempa, abych prolomil důležitý zákaz pohybu. Číst dále

                      Hliněná stezka vede přímo hustým lesem a ztrácí se v dálce. Vysoké, štíhlé stromy se světle zelenými listy lemují obě strany cesty a svými korunami nahoře vytvářejí efekt tunelu. Lesní půda je pokryta spadaným listím a drobným podrostem. Světlo se zdá být tlumené, typické pro zatažený den nebo hluboký stín.

                      Den #11 Jak jsem snědl zakázané ovoce

                      💬 4 komentáře

                      Jedenáctý na trase 1000 mil zacloumal s průběhem celého závodu. Přívětivé počasí se změnilo, po dlouhé době jsem čelil prudkému dešti a kroupám. Co však bylo nejhorší, něco nekalého se dělo s mým tělem. Ztrácel jsem sílu a nebylo to pouhou únavou. Na konci dne jsem byl tak zničený, že jsem se musel vracet a vzdával jsem těžko dobyté nastoupené metry. Číst dále

                        Široký krajinný pohled pod zataženou oblohou. V popředí je pruh zelené trávy s několika bílými lučními květy vlevo. Za ním se ve středním plánu rozprostírají zvlněné kopce pokryté směsicí zelených stromů a zlatavých polí, z nichž některá vykazují zřetelné vzory po nedávné sklizni nebo obdělávání. V dálce se zvedá výrazný, stromy pokrytý kopec, na jehož vrcholu stojí charakteristická budova se dvěma načervenalými, kopulovitými věžemi. Ještě dál se k obzoru táhnou vrstvy mlhavě zelených kopců.

                        Den #12 Jak jsem znesvětil svatou půdu

                        Jestli se někdy mohlo rozhodnout o tom, že Míle nedojedu, dvanáctý den na trase tomu byl nejblíže. Když to z vás střílí z obou stran, prší, projíždíte těžkými úseky, je lehké zpochybnit účel svého putování. Zvlášť, když vám čelo už ujelo. Přesto, když jsem na konci dne z kola udělal singlespeed, byl jsem se svým osudem prakticky smířený. Číst dále

                          Sluneční světlo proudí hustým, tmavým lesem vysokých, tenkých jehličnatých stromů a vytváří dramatickou, éterickou scénu. Slunce, jasná záře, je viditelné blízko středu horní části obrazu a vrhá dlouhé, zlaté paprsky, které pronikají svislými kmeny stromů. Lesní půda je pokryta tmavým podrostem, s plochami osvětlenými slunečním světlem, což zdůrazňuje detaily a vytváří pocit hloubky a kontrastu mezi hlubokými stíny a jasným světlem. Celková nálada je tajemná a pokojná.

                          Den #13 Jak jsem viděl posledního Mílaře

                          💬 4 komentáře

                          Ta náhoda byla krásná. Přesně pod nejvyšší horou jižní trasy jsem přišel o svoje převody a do nejbližšího servisu jsem si musel poctivě nastoupat pár set metrů. A to jsem nevěděl, že největší utrpení pocítím cestou dolů. Nakonec to ale stálo za to, vždyť jsem právě objel Slovensko. Číst dále

                            Vlnící se úzká dlážděná cesta protíná zářivě zelené a zlaté pole pod dramatickou, zataženou oblohou. Několik plných, zelených stromů lemuje pravou stranu silnice, která se stáčí do dálky. Pole po obou stranách ukazují různé odstíny zelené s plochami suché, zlatavé trávy, což naznačuje letní krajinu. Celková scéna evokuje klidné, venkovské prostředí.

                            Den #14 Jak jsem chtěl vypálit žaludek

                            Znovu jsem spal v Česku. Bohužel to znamenalo, že mě neomezoval žádný zákaz, a já proto spal méně. To se neobešlo bez konsekvencí během dne, a tak mě dlouhé rovinky uspávaly jako děťátko. A i když jsem si každý den říkal, že ten průjem už přestal, nakonec mě vždycky dohnal. Vítejte na Mílích. Číst dále

                              Tento obrázek zachycuje sytě zelené kukuřičné pole, pravděpodobně pořízené během cyklistického výletu (bikepacking). Zapadající slunce, umístěné na pravé straně snímku, vrhá briliantní zlaté paprsky přes celou scénu, což vytváří silné odlesky objektivu a prosvětluje listy kukuřice teplou září. V dálce odděluje tmavá linie stromů pole od světle modrých a oranžových odstínů večerní oblohy.

                              Den #15 Jak jsem narazil na dno

                              💬 3 komentáře

                              Můj stav se za poslední dobu moc nezměnil. Necítil jsem se dobře, když jsem odpočíval, ani když jsem jel. Patnáctý den na trase mě to dohnalo a všechny ty trable mi braly radost z jízdy. Takhle jsem ty Míle nechtěl jezdit. V tu chvíli jsem to ještě netušil, ale miska vah se začala pomalu naklánět. Číst dále

                                Úzká, sluncem prosvětlená polní cesta se mírně vlní hustým, zeleným lesem na konci jara nebo v létě. Vysoké stromy s drsnou, tmavou kůrou lemují cestu a vyplňují pozadí, jejich listy tvoří živý, souvislý baldachýn. Skvrny slunečního světla pronikají skrz listí a osvětlují části cesty a bujný podrost menších rostlin a trav na obou stranách. Celkový dojem je klidná, zelená a lákavá lesní stezka.

                                Den #16 Jak jsem zmeškal lékárnu

                                Když se nic neděje, není to dobré pro příběh. Jenže já jsem si po těch čtyřech dnech nepohody konečně vymodlil restart. Potřeboval jsem znovu nahodit svoje zažívání, posunovat se dál v poklidu, abych do cíle dorazil s úsměvem na rtech. Číst dále

                                  Červené bikepackingové horské kolo, vybavené rámovou brašnou, podsedlovou brašnou a lahvemi, stojí zaparkované na polní cestě, která se táhne do dálky a je po obou stranách lemována vysokými, hustými stálezelenými stromy. Slunce jasně svítí na konci cesty.

                                  Den #17 Jak jsem znovu objevil radost

                                  💬 1 komentář

                                  To, jak se cítím, nesouviselo nijak s počtem dní, které jsem byl na trase. Dokázal jsem si stěžovat na únavu první noc a sedmnáctý den jsem si mlaskal nad každým kopcem. Moje dobrodružství se ale rychle blížilo ke konci. Číst dále

                                    Muž v cyklistickém dresu a helmě vítězoslavně zvedá své naložené bikepackingové kolo nad hlavu. Stojí pod žlutou cílovou páskou s nápisem „1000 MILES ADVENTURE by Jan Kopka FINISH 2020 MILES OKOLO ČESKO-SLOVENSKA AROUND CZECHO-SLOVAKIA.“ Muž se široce usmívá a slaví dokončení vytrvalostní jízdy. V pozadí je zamračená obloha, pole a několik budov.

                                    Den #18 Jak jsem dostal svůj bramborák

                                    💬 4 komentáře

                                    Poslední den na bikepackingovém závodě je takový otloukánek. Dobrodružství je téměř hotové, o výsledku je rozhodnuto a už jde jen o to dotočit ty poslední kilometry. To důležité a zajímavé se už stalo, a proto to bývá jeden z nejtěžších dnů. Pak už stačí jen lehnout, aby se tělo přepnulo do režimu regenerace. Číst dále