Bikepackingové závody jsou skvělá příležitostí, jak poznat novou zemi. Existuje nespočet „Dividů“, které vás poženou křížem krážem po turisticky nepolíbených místech, kde vám ale místní ochotně pomůžou. Za krátký čas se toho dá tolik stihnout…
| #DNF
Tour Divide je tatíček všech bikepackingových závodů po světě. Vyslechl jsem si o něm mnoho příběhů, tipů i rad, abych věděl, co mě čeká. I když jsem si toho hodně načetl, z trasy jsem cítil velký respekt. Hlavně z putování rozlehlou krajinou, kde těžko potkáte lidskou duši. Ještě než jsem ale vyrazil na cestu, bojoval jsem s nečekanými problémy.
Hope 1000 je tisícikilometrová akce ve Švýcarsku. Na účastníky čeká 30 tisíc metrů stoupání. To jsou ale jen čísla. Tento ročník probíhal za vlny obrovských veder. Trpěl jsem tolik, že jsem už hledal spojení domů, že vzdám. Nakonec jsem se dokázal adaptovat a o to větší jsem v cíli cítil uspokojení z vlastního sebepřekonání.
Můj třetí bikepackingový závod v zahraničí. Poprvé jsem letěl letadlem, což se neobešlo bez nových výzev. Kolo jsem málem nesložil. Pár dní jsem bydlel v Neapoli a jsem si to rozdal se závodníky ze všech koutů Evropy. Z Česka nás jelo Italy Divide 13 cyklistů. Přesto jsem se jako doma necítil a mnohokrát jsem narazil, jak tu některé věci fungují jinak než u nás. A hlavně jak odlišný může být sever a jih Itálie.
Znovu jsem se v Polsku vydal vstříc neznámu! První ročník závodu Wschód mě vedl kolem východní hranice Evropské unie v momentech, kdy se sem hrnuli běženci z Běloruska. A ani ostatní úseky mi nezněly zrovna klidně. 1400 kilometrů dlouhá trasa byla skoupá na převýšení, takže jsem očekával rychlý postup. Realita brzy ukázala svojí kamennou tvář. Na východě Polska mají totiž silnice velmi různorodou kvalitu.
V roce 2019 byl závod Carpatia Divide moji druhou nejdůležitější událostí roku a můj první závod v zahraničí. Polsko je sice náš soused a jazyk je podobný, ale stejně jsem měl problém komukoliv rozumět. Jak už to tak bývá, těch 600 kilometrů bylo těžších, než jsem si myslel. I když nepršelo, cesty byly rozblácené, rozbité, převýšení neskutečné a hrozně jsem se nachodil. A co víc, poprvé jsem zažil „dežaví“ z nedostatku spánku.
