V roce 2019 byl závod Carpatia Divide moji druhou nejdůležitější událostí roku a můj první závod v zahraničí. Polsko je sice náš soused a jazyk je podobný, ale stejně jsem měl problém komukoliv rozumět. Jak už to tak bývá, těch 600 kilometrů bylo těžších, než jsem si myslel. I když nepršelo, cesty byly rozblácené, rozbité, převýšení neskutečné a hrozně jsem se nachodil. A co víc, poprvé jsem zažil „dežaví“ z nedostatku spánku.
Když jsem ve svém posledním závodě uspěl, zpyšněl jsem. Myslel jsem si, že dokážu cokoliv. Ale Karpaty mi darovaly cenou lekci. Hned první den jsem ocitl na hranici vyčerpání. I přesto jsem se pohyboval do hluboké noci. Číst dále
Na první den jsem se snažil zapomenout a hledal jsem způsob, jak najít chuť k jídlu. Karpaty mi neukazovaly svoji přívětivou tvář a v dálce se ozýval hromy. Přesto jsem ze svého utrpení našel vykoupení. Stalo se jím speciální polské pečivo Číst dále
Jak už to tak bývá, závodní mód jsem vypnul a snažil se přežít. Zvolil jsem jedinou taktiku, kterou jsem znal. Pohyboval jsem se na každou cenu přes všechno, co se mi postavilo přes cestu. Bohužel to znamenalo bojovat s bahnem a se zničenými úseky. Číst dále
| 💬 2 komentáře
Zakončení bylo epické, a tak to má být. Chtěl jsem být tak moc v cíli, že jsem se rozhodl jet celou noc. Ještě za tmy jsem brázdil medvědí území a chlácholil se myšlenkou, že spí. Byl jsem tak vystrašený, že jsem si zpíval, dokud jsem nepřišel o hlas. Číst dále
