1000 Miles Adventure 2015

Mapa trasy 1000 Miles Adventure 2015
820 km
Vzdálenost
14 319 m
Převýšení

Věřili byste tomu, že závod 1000 Miles Adventure (neboli Míle) byly mým vůbec prvním cyklistickým podnikem? Bez valných zkušeností jsem vyrazil do nejvýchodnější obce na Slovensku, do Nové Sedlice, abych vlastní silou dojel až do nejzápadnějšího výběžku Česka. Cesta rozhodně nevedla po rovině! Kopírovala těžko sjízdné horské stezky a vlnila se nahoru a dolů. Prakticky každý den jsem se cítil jako Alenka v říši divů.

Skupina cyklistů, viděná zezadu, je seřazena u startovní brány bikepackingového závodu "1000 Miles Adventure". Velká černá nafukovací brána má nahoře bílo-růžovým písmem nápis "1000 MILES ADVENTURE by Jan Kopka". Pod ním se přes bránu táhne žlutý transparent s nápisem "START" tučným černým písmem. Za startovní čarou jsou vidět vlajky různých zemí. Cyklisté mají na sobě helmy a batohy, někteří mají kamery připevněné na hlavě. Atmosféra působí jako rušné předzávodní shromáždění.

Den #1 Jak to všechno začalo

Už jen postavit se na start závodu 1000 Miles Adventure 2015 pro mě obrovské vítězství. Vlak mě dovezl do neznámého prostředí a vyhodil uprostřed divočiny. O to více mě překvapilo, že mi to šlo, bavilo mě to a podařilo se mi překonat i první překážky. Číst dále

    Širokoúhlá krajinná fotografie ukazuje v popředí rozcestí polní cesty, která protíná zlato-hnědé pole sklizeného sena. Uprostřed, po obou stranách pole, se nacházejí svěže zelené kopce pokryté hustým lesem. Dále v pozadí se tyčí vzdálenější hory, rovněž pokryté tmavě zelenými stromy, pod jasnou, zářivě modrou oblohou. Několik kulatých balíků sena je roztroušeno po zelených polích.

    Den #2 Jak jsem se bál tunelem

    V průběhu druhého dne mi docházelo, že Míle si s vámi nehrají, Přibylo kopců, terénu a teploty přeskočily třicítky. Navzdory tomu jsem pokořil více než 120 kilometrů, což byl pro mě velice úctyhodný výkon. Číst dále

      Široký záběr zamlžené, hornaté krajiny. V popředí se dole rozprostírá pole zlato-hnědé trávy s několika malými stromy a keři. Vpravo zasahuje do záběru borová větev s jasně zelenými jehličím, částečně zakrývající výhled. Za polem se rozprostírá údolí plné tmavě zeleného, hustého lesa pokrývajícího zvlněné kopce. V dálce se do bledé oblohy ztrácí několik vrstev modře zbarvených hor, což naznačuje obrovskou rozlohu.

      Den #3 Jak jsem prvně chystal pepřák

      Třetí den jsem se potýkal s defekty. V jednu chvíli jsem si myslel, že to zabalím. Proč jsem se tu vůbec vydal bez jakýchkoliv znalostí o kolech? Proč jsem tu jezdil? Naštěstí je Slovensko proklestěné cyklo servisy. Číst dále

        Nízký úhel záběru z bikepackingové cesty ukazuje v popředí pneumatiku jízdního kola a část předního kola, na špici je vidět oranžová odrazka. Kolo se zdá být položené na boku na úzké polní cestě. Cesta, zarostlá zelenou a suchou trávou, ustupuje do mlhavé dálky a vede širokým údolím. Uprostřed záběru se rozprostírají zvlněné kopce pokryté řídkými stromy a otevřenými travnatými plochami. V pozadí se rýsují vzdálené hory částečně zakryté jemným, světlým oparem, možná mlhou nebo kouřem, což vytváří vybledlý, éterický vzhled.

        Den #4 Jak jsem jel po území krav a lejn

        💬 2 komentáře

        Čtvrtý den jsem uvykl životu na kole. Žádný kilometr ale nebyl zadarmo. Pustilo se do mě počasí. Už to nebyla jen extrémní vedra. Přidal se déšť, a to nevěstilo nic dobrého. Nemluvně o právě nalezeném strachu z medvědů. Číst dále

          Široký záběr na rozlehlou zelenou pastvinu se stovkami pasoucích se ovcí. Uprostřed vlevo mezi nimi stojí pastýř a dále vlevo je černý pes. V pozadí se zvedají zvlněné kopce pokryté hustými zelenými borovými lesy. V pravém vzdáleném pozadí dominuje velká, tmavě modrá hora s jasnou, zataženou oblohou. V pravém dolním rohu je viditelná úzká asfaltová silnice.

          Den #5 Jak jsem se vždycky hecnul

          💬 4 komentáře

          Byl to nejdelší den ze všech. Počasí, to si ze mě dost nechutně střílelo. Zároveň je to ten den, který si z celých Mílí budu pamatovat nejvíce. I když jsem pří výstupu na Križnou čelil hustému dešti, překonal jsem sám sebe a dostal se až za medvědí úsek. Číst dále

            Cyklista v zářivě žluté bundě, helmě a slunečních brýlích projíždí černým nafukovacím obloukem s nápisem „CRAFT“ na travnatém poli. Oblouk má na nohách bílé kruhové vzory. Po obou stranách oblouku jsou umístěny dvě černé svislé vlajky s bílým nápisem „CRAFT“. V pozadí je obloha při západu slunce s oranžovými a fialovými odstíny blízko obzoru a tmavými kopci v dálce. Celková scéna se jeví jako venkovní událost nebo závod za úsvitu nebo soumraku.

            Den #6 Jak jsem hodil kolo do škarpy

            💬 1 komentář

            Plány jsou krásné, ale na Mílích se na ně nespoléhejte. Už jsem se těšil na první checkpoint, ale netušil jsem, jaké kopce před ním vyrostli. Ani tam ale můj den neskončil. Znovu jsem se hecnul, abych jel lesem plných svítících očí, a dokonce se v hluboké noci pokusil přebrodit Váh. Číst dále

              Betonové zábradlí s viditelnými skvrnami lišejníků se táhne podél levého okraje asfaltové silnice, která se mírně svažuje. Napravo od silnice terén klesá k přehradě nebo nádrži, jejíž břehy jsou zpevněné kameny. Hladina vody je klidná a odráží okolní tmavě zelený les, který pokrývá úbočí kopců v pozadí. Obloha nad hlavou je bledě šedá, což naznačuje zatažený den.

              Den #7 Jak jsem prchnul ze Slovenska

              Konečně jsem pokořil Slovensko. Ne že by bylo ošklivé. Ba co víc, místní mi pomohli v okamžiku nouze nejvyšší. Ale platí se tam eurama, na značkách mají nějaký divný font a doma je doma. A to jsem ani netušil, že nasaju atmosféru festivalové sezony. Číst dále

                Výstražná cedule na drátěném plotě, který vede přes polní cestu, upozorňuje na přítomnost plemenného býka a zakazuje vstup. Cesta se vine přes travnaté pole, v pozadí jsou pod zamlženou oblohou vidět další pole a zalesněné kopce.

                Den #8 Jak jsem nemohl věřit GPSce

                Už jsem si myslel, že Míle jsou Mordor od začátku až do konce. Co jiného jsem na trase zažil? Pachtil jsem se přes kopce, a nebyl jsem schopný je vyjet. Dolů to taky nešlo, protože jsem se bál jet. Moravská pánev, jestli místní oblast takhle mohu nazvat, mi ale ukázala svoji pohostinnou tvář. Číst dále

                  U dlouhého dřevěného stolu, osvětleného jedinou svíčkou, sedí dva muži, zatímco v pozadí u bílého krbu stojí další tři lidé. Muž vlevo, s krátkými tmavými vlasy a plnovousem, má na sobě tmavé tričko a naklání se dopředu s rukama zkříženýma na stole, dívá se doprava. Na stole před ním jsou zřejmě dva mobilní telefony a GPS zařízení. Muž vpravo, s krátkými tmavými vlasy a hodinkami na levém zápěstí, se také dívá doprava a zdá se, že mluví nebo pozorně poslouchá, s rukama sepjatýma na stole. Mezi nimi na stole je zapálená svíčka ve skleněném svícnu, zmačkaný kus papíru nebo ubrousku a dvě lahve, jedna piva Bernard a druhá Kofoly. Krb za nimi má dřevěnou římsu s lahvemi a dalšími předměty, a jeho tmavé otvory odrážejí vzdálený interiér. Místnost má na stropě dřevěné trámy a působí rustikálním, útulným dojmem.

                  Den #9 Jak jsem doklepnul půlku

                  💬 7 komentářů

                  Den devátý, den poslední a také jeden z těch nejvýživnějších. V Jeseníkách jsem si hrál na otužilce a ve sjezdech zase na parašutistu. I když jsem daleko nedoletěl, na CP2 jsem závod se ctí ukončil. 💀 Číst dále

                    Muž v tričku s nápisem „FINISH“ stojí na pódiu a mluví do mikrofonu, po jeho bocích stojí dva lidé, z nichž jeden také drží mikrofon, na pozadí národních vlajek a log sponzorů. Nad hlavou visí velký žlutý banner s nápisy „FINISH“ a „1000 MILES“.

                    Jak jsem si vyzvedl triko za 50 hadrů

                    💬 4 komentáře

                    Symbolické zakončení závodu 1000 Miles Adventure se odehrálo na Mácháči. Atmosféra byla jezdivá a rychle jsem zapomenul na všechny útrapy, které mě cestou sužovaly. Skoro bych jel i znova. Ale když si uvědomím, kolik to všechno stálo… Číst dále